VI.A v Ekocentru Karpaty Nová Lhota na enviromentální výchově

Výukový program „ZA TAJEMSTVÍM LOUKY“ v příhraničním Centru environmentálního vzdělávání KARPATY v Nové Lhotě v rámci projektu Za poznáním přírody ve středu 11. prosince 2013

     Na tuto středu se žáci 6.A obzvlášť těšili. Vždyť nemusí do školy, jedou na výlet! Hurrrá!

Na smluvený čas přišli k autobusu všichni. A opravdu všichni včetně paní učitelky se těšili, co je čeká.

Už překvapením byla zrekonstruovaná budova s krásnými šatnami. V místnosti jsme se usadili na sedáky. Přivítal nás lektor Petr Večeřa s lektorkou Pavlou. Petr měl po celý den hlavní slovo a nutno říci, že si vedl velmi dobře. Na začátku nechal žáky trochu vydýchat, taková čtvrthodinka zklidnění. A aby žáky poznal, zahájil výukový program psychologickou hrou s prostěradlem. Žáci se rozdělili na dvě skupiny a každá dostala prostěradlo, na které si stoupla a aniž by někdo ze skupiny šlápl mimo prostěradlo, museli jej společně přetočit na druhou stranu. Tato hra vyžaduje trpělivost a naprostou spolupráci všech ve skupině. A 6.A ukázala, že je třídou jaksepatří! Vzájemně si pomáhají, nebojí se kontaktu, nikdo z kolektivu není vyčleněn. Za úvodní hru jim všem náležela zasloužená pochvala.

A teď k výukovému programu Za tajemstvím louky. Začalo se BRAINSTORMINGEM, takovým tréninkem paměti. Co všechno souvisí se slovem LOUKA? A vymyslelo se toho opravdu hodně. Nyní nám výtvor žáků visí na nástěnce. Po namáhavém myšlení chvilka zklidnění čtením příběhu komiksu PŘÍBĚH KRAJINY KARPATSKÝCH LUK. Jak jsme příběh pochopili? To jsme zjistili odpověďmi na otázky: 1. Jak jsou louky staré? 2. Jak louky vznikly? 3. Jak o louky pečovat? 4. Co loukám škodí? A chvilka básnické tvořivosti – vymysli básničku o louce. Některé se skutečně povedly. Tady je jedna z nich:Komu je nejlépe na louce? No, přece naší mamince! Nasaje tam vlahý vzduch, necítí v něm žádný puch: Zvířata, hmyz, ptáci – stres se v něm rychle ztrácí…

Přemýšlení už bylo skutečně dost, a proto si žáci trochu „zavýtvarnili“. Jejich úkolem bylo nakreslit, jak si představují louku v budoucnosti. Kresbičky byly moc pěkné. Na nástěnce vznikla celá galerie!

A dostavil se hlad a žízeň. Proto pauzička na svačinku. Tyčinka, jogurtek a pitíčko, krátký odpočinek, několik nutných podpisů a jedeme dál…

Následovala hra, kdy žáci, rozdělení na čtyři skupiny podle barev, zaplňovali prázdné pole různými travinami, rostlinami a keři. S údivem jsem sledovala soustředěnost a přemýšlivost žáků během celé hry. Musím je všechny moc pochválit a jsem pyšná, že můžu být třídní učitelkou této třídy.

Venku se ukázalo sluníčko. Čerstvý vzduch je taky nutný, vyběhli jsme kousek po cyklostezce. Sice jsme šli po „betonce“, ale jelikož v příkopech ležely zbytky sněhu, musela být i koulovačka! Kalhoty některých žáků byly zmazané od bláta, jako kdybychom podnikli nějakou těžkou túru lesní pěšinou.

Všem vyhládlo a pospíchali jsme na oběd. Gulášová polévka a buchtičky s krémem nám všem moc chutnaly.

Po obědě se žáci rozdělili do dvou skupin a poznávali léčivky a orchideje, zahráli si pexeso i pantomimu…

A najednou tu byl konec… Den rychle utekl. Žáci i já jsme byli spokojeni. Něco jsme se i naučili a bylo to úplně jiné než sedět ve školních lavicích. A taky se neznámkovalo!

                                                                  Mgr. Alena Hanačíková

Fotografi jsou ke shlédnutí zde.